31. 8. 2015 VÝZKUM k zabránění přenosu viru HIV pomocí ejakulátu

Vědci z pennsylvánské univerzity experimentují s využitím proteinu teplotního šoku k zabránění přenosu viru HIV pomocí ejakulátu. Protein teplotního šoku za normálních okolností vytváří lidské tělo při extrémním horku či jiném stresu jako infekce či záněty. Ztěžuje schopnost viru navázat se na buňky v lidském těle. K podobným výsledkům došli vědci Lékařského centra univerzity v Ulmu s použitím molekuly zvané CLR101 a to nejen u HIV, ale např. i u hepatitidy C. Výzkumy jsou zatím ve stadiu laboratorních pokusů (např. na Petriho miskách), ale očekává se přechod k pokusům na primátech. Uvedené mikrobicidy dávají naději na zpomalení šíření viru také proto, že se zdají být velmi bezpečné i pokud jde o vedlejší účinky.

Jedním z méně obvyklých a zatím také kontroverzních směrů, kudy se ubírá výzkum léčby HIV či jeho symptomů na sanfranciské univerzitě je tzv. „editace genomu“. Jed o proces, kdy se pomocí manipulace genetické informace – odstraněním části RNA a vložením jiných upraví citlivost buněk na virus HIV (případně jiných nemocí). Odebírání buněk, jako jsou bílé krvinky, z těla a jejich následné navrácení po manipulaci již bylo v minulosti vyzkoušeno a různé společnosti testují bezpečnost takového počínání.

Jiným způsobem, jak nahradit buňky náchylné k přijetí viru HIV je použití kmenových buněk. Zatímco použití uměle vypěstovaných kmenových buněk k potlačení HIV je ve stádiu pokusů na zvířatech, jejich použití k potlačení lymfomu (zhoubného nádor lymfatické tkáně, který často zabíjí pacienty s AIDS) u lidí s HIV se dostal do stádia klinických pokusů (na California Institute for Regenerative Medicine – CIRM). Vědci doufají, že kromě léčby lymfomu tak terapii rozšíří na samotné HIV. Podobně došlo k vyléčení Timothy Browna – jediného pacienta na světě, který se stal opět HIV negativním poté, co mu byla transplantována kostní dřeň kvůli leukemii od pacienta s vzácnou genetickou mutací, která způsobuje imunitu vůči HIV. Je však pravděpodobné, že k tomuto úspěchu přispěly i další faktory. Také bude ještě nutné zajistit aktivizaci viru v jeho latentních úložištích, která zatím neznáme. I u lidí, kteří se zdánlivě „vyléčili“ (s výjimkou Browna) došlo totiž po vysazení antiretrovirové léčby kvůli takovým latentním zásobám HIV opět k objevení viru. I zde je ale naděje v cytostatiku zvaném Picato.

Zdroj: hivequal.org