16. 3. 2015 Stát chce nařídit "rizikovým" lidem test HIV. Sklízí kritiku
Sněmovna projednává zákon ministra zdravotnictví, který by umožnil nařídit test na HIV. Podle expertů ale napáchá víc škody než užitku.
Praha – Organizace, které se starají o pacienty s AIDS, varují před novelou zákona o veřejném zdraví, která by státu umožnila nařídit "podezřelým osobám“ povinný test na HIV.
Ministerstvo zdravotnictví chce novým nařízením bojovat proti vzrůstajícímu počtu nakažených, podle expertů to však může vést k opaku.
"Z našich zkušeností i z doporučení Světové zdravotnické organizace vyplývá, že represe spíše odradí lidi, kteří by se nechali dobrovolně otestovat. Pokud povinné testování odhalí tři HIV pozitivní osoby, ale zároveň odradí dvacet infikovaných jedinců od dobrovolného testu, jde o opatření, které přímo ohrožuje veřejné zdraví,“ myslí si předseda České společnosti AIDS pomoc Robert Hejzák.
Počty nakažených v Česku rok od roku stoupají. Zatímco v roce 2008 jich Státní zdravotnický ústav evidoval necelých 1200, v roce 2012 to bylo už 1500, a loni dokonce 2 268. Mezi nakaženými převažují muži, kteří virus dostali při homosexuálním styku.
Novelu, která se ve Sněmovně tento týden zadrhla kvůli jiné, podobně kontroverzní části (jež řeší povinné očkování), projedná v příštích týdnech zdravotnický výbor Sněmovny. Občanská sdružení jednala s ministrem zdravotnictví o vypuštění povinného testování, ale nepochodila. Proto teď lobbují u poslanců - pozměňovací návrh slíbila podat poslankyně Soňa Marková (KSČM).
"Myslím, že v těchto věcech bychom měli dát na odborníky, kteří mají vše podložené, než o tom rozhodovat politicky. Je to citlivé téma. Předpokládám, že spíše než podporu politických stran můžeme získat podporu jednotlivých poslanců,“ myslí si Marková.
Lidská práva
Podle expertů je povinné testování významným zásahem do lidských práv. Orgány ochrany veřejného zdraví by totiž test mohly nařídit každému, u koho mají podezření na nákazu virem, například kvůli kontaktu s jiným nakaženým. "Navrhovaná nařízení nepatřičně zasahují do práv lidí s HIV a ve svém důsledku by znamenala pouze jejich větší diskriminaci bez praktického přínosu,“ uvedla v tiskové zprávě organizace Rozkoš bez rizika.
Lidé, kterým je nemoc diagnostikována, pak musí podle předlohy svůj stav povinně hlásit například v zařízeních sociální péče i svým partnerům. Pokud by to neudělali, hrozí jim trestní stíhání. Právě tato "dvojí represe“ a stigmatizace vede podle odborníků k tomu, že lidé se k lékaři raději nevydají. Dobrovolně se v Česku nechá otestovat 11 tisíc lidí a až 40 % všech nových diagnóz je zjištěno právě při testech na vlastní žádost.
"Myslím, že anonymní testování založené na spolupráci s pacientem je mnohem účinnější. Návrat k policejnímu státu mi nepřijde jako dobrý nápad,“ myslí si místopředseda Sněmovny Petr Gazdík (STAN) s tím, že pozměňovací návrh podpoří.
Za stoupající křivkou nakažených je podle Hejzáka spíše nedostatečná osvěta. "HIV infekce se v Česku nešíří kvůli několika nezodpovědným jedincům, ale kvůli dlouhodobě zanedbávané prevenci,“ dodal Hejzák.
Podle poslankyně Markové stát rok od roku postupně snižuje rozpočet na preventivní opaření. Například AIDS centrum nemocnice Na Bulovce dostalo od ministerstva v roce 2005 devět milionů korun. Od té doby však dotace klesaly a poslední čtyři roky centrum nedostává nic. "Spíše než volit cestu represe bychom měli investovat do preventivních programů,“ dodala Marková.
