Obracíme se na soud
Na jaký soud se mohu obrátit?
Žaloba se zpravidla podává u soudu nejnižšího stupně (tj. okresní nebo obvodní soud; pro okres Brno-město se tento soud nazývá Městský soud v Brně) dle sídla žalovaného (tj. zpravidla zaměstnavatele). Seznam soudů spolu s dalšími údaji naleznete ZDE. Odvolání proti rozhodnutí okresního či obvodního soudu se podává ke krajskému soudu, který je nadřízen okresnímu soudu, proti jehož rozhodnutí se odvoláváte (krajský soud pro Prahu se nazývá Městský soud v Praze). Proti rozhodnutí krajského soudu o odvolání je v některých případech možno podat dovolání k Nejvyššímu soudu.
Jak dlouho trvá řízení před soudem?
Vždy záleží na vytíženosti konkrétního soudce (senátu), náročnosti případu i míře spolupráce obou stran sporu. Standardní soudní řízení před soudem prvního stupně zpravidla trvá nejméně rok a v řadě případů se protáhne až na 2-3 roky. Proti rozhodnutí soudu prvního stupně je možno podat odvolání, rozhodnutí odvolacího soudu je v některých případech možno napadnout dovoláním.
S jakými náklady je řízení před soudem spojeno?
V případě většiny sporů musí žalobce po podání žaloby zaplatit soudní poplatek, jehož výši můžeme dohledat v sazebníku, který tvoří přílohu zákona o soudních poplatcích. Doložíme-li soudu, že jsme nemajetní, a posoudí-li soud naši žalobu jako nikoli zcela beznadějnou, můžeme být od soudního poplatku osvobozeni.
V průběhu soudního sporu je třeba počítat s hotovými náklady (např. doprava na soud), jakož i s tím, že můžeme být ze strany soudu vyzváni, abychom uhradili zálohu na náklady spojené s řízením (např. pokud se bude pořizovat nákladný lékařský znalecký posudek). Na osobu, která byla osvobozena od soudních poplatků, tato povinnost nedopadá.
Budete-li v řízení zastoupeni advokátem, budete povinni mu hradit odměnu za jeho služby. Na výši a způsobu kalkulace odměny se se svým právním zástupcem dohodnete (nejčastěji se jedná o hodinovou sazbu, přípustná je paušální sazba dle vyhlášky nebo podíl na výsledku řízení).
Na závěr řízení soud rozhodne i o nákladech řízení, přičemž zpravidla strana, která v řízení uspěla, má od protistrany nárok na náhradu nákladů řízení. Nahrazen by Vám měl být mimo jiné soudní poplatek, náklady dokazování i náklady spojené s konanými jednáními před soudem včetně cestovních nákladů a náhrady ušlého výdělku. Náklady právního zastoupení Vám budou uhrazeny jen ve výši stanovené paušálně právním předpisem. Může tak jít i o nižší částku, než kterou svému advokátovi zaplatíte.
Jaké důkazy mohu před soudem využít?
Před soudem je možno obecně použít jako důkaz cokoliv, co pomůže spolehlivě objasnit skutkový stav věci a nebylo pořízeno v rozporu se zákonem. Nejčastěji se jako důkazy používají listiny, výpovědi svědků a účastníků řízení a v odborně složitějších případech znalecké posudky. Soud by měl jako důkaz akceptovat i kopie listin a listiny nepodepsané (např. e-maily), i když u takových listin může protistrana teoreticky zpochybnit jejich pravost.
Na soudní spor byste se v ideálním případě měli připravovat ještě před jeho zahájením tak, že si budete o věci vést systematické záznamy (např. konkrétní případy, kdy jste se stali obětí diskriminačního jednání). Existují-li o věci písemné doklady (např. e-mailová korespondence, záznamy z jednání s diskriminačním obsahem), pořiďte si včas kopie a tyto archivujte mimo pracoviště (bude-li Váš pracovní poměr skončen, je možné, že nebudete mít možnost si tyto dokumenty odnést). V případě ústního jednání se pokuste zajistit, aby byla případné diskriminaci přítomna i další osoba, která ji může prokázat. Pokud není možné zajistit přítomnost svědka, který je ochoten vše dosvědčit (především i vzhledem k možnosti sporů se zaměstnavatelem), můžete si předmětný rozhovor nahrát, a to i bez souhlasu druhé strany: takový důkaz je podle převažujícího názoru soudní praxe přípustný, pokud byl pořízen např. v pracovním styku a nezasahuje nijak do soukromí osoby, kterou bez jejího souhlasu nahráváte (přípustná bude většinou např. nahrávka pracovní schůze, na níž se řeší opatření proti zaměstnancům se zdravotním postižením, nahrávka rozhovoru, při němž je zaměstnanci sdělováno, že mu bude dána výpověď atd.). V případě nahrávky osobní povahy (např. rozhovor týkající se soukromí nahrávané osoby, z něhož prosvítá její diskriminační přístup k druhým) však hrozí, že nebude jako důkaz připuštěna a vy budete obviněni z narušení osobnostních práv nahrávané osoby.
Podle převládající soudní praxe můžete diskriminační jednání druhé strany za účelem získání důkazů i vyvolat (např. tak, že za přítomnosti třetí osoby schválně porušíte diskriminační pokyn zaměstnavatele nebo zaměstnavatele vyprovokujete k slovnímu útoku).
Jsou-li k diskriminačnímu jednání písemné důkazy vztahující se k vašemu zaměstnání (např. vnitřní předpisy zaměstnavatele, zápisy z jednání atd.), doporučuje se, abyste si z nich pořídili kopie. Přestože uschování těchto kopií i po skončení pracovního poměru nebo jejich předložení soudu může představovat porušení pokynu zaměstnavatele, neměla by Vám za toto porušení za předpokladu, že tyto informace použijete výhradně za účelem soudního řízení, pravděpodobně hrozit závažnější újma. Dříve než takto získané informace poskytnete třetím osobám mimo soudní řízení nebo je dokonce zveřejníte, doporučujeme záležitost konzultovat s právníkem (hrozí Vám postih za nezákonný zásah do obchodního tajemství, popř. dobré pověsti zaměstnavatele, nebo toto jednání může představovat nekalou soutěž).
Může se mi stát, že informace o tom, že vedu soudní řízení v souvislosti s mým zdravotním stavem, „prosáknou“ na veřejnost?
U každého soudního sporu soud vede listinný spis, který obsahuje veškeré písemnosti předložené stranami. Do tohoto spisu mohou kromě zaměstnanců soudu, kteří na věci pracují, nahlédnout také obě strany sporu. Další osoby mohou do spisu nahlédnout, jen když prokáží, že na věci mají právní zájem nebo k nahlédnutí mají jiné vážné důvody. Kdo do spisu smí nahlédnout, může si z něj rovněž udělat kopii a jeho obsah tak vynést na veřejnost.
Každé jednání, které se před soudem koná, je veřejné a teoreticky se na něj kdokoli může dostavit, i když na věci není osobně zainteresovaný. Informace o tom, jaká jednání se konají, však nejsou oficiálně zveřejňovány (na jednání jsou předvolány jen zúčastněné osoby, v den jednání je zpravidla v budově soudu vyvěšen údaj o tom, v kolik hodin se koná jednání ve sporu mezi jakými osobami; není však např. možné, aby si zájemci vyhledali informace o tom, kdy se konají jednání ve sporech s diskriminačním podtextem, nebo o tom, kdy se konají jednání, kde jste Vy účastníkem řízení).
Na základě spisové značky (tj. evidenčního čísla, pod nímž je Váš spor u daného soudu veden) může kdokoli na internetu zjistit, kdy se jednání ve Vaší věci koná, a na toto jednání přijít. Údaje o spisových značkách však rovněž nejsou nikde zveřejňovány a nezúčastněná osoba by se Vaši spisovou značku mohla dozvědět (pokud nebereme v potaz možnost úniku informace přes zaměstnance soudu) jedině od některé osoby zúčastněné na řízení.
Vzhledem k tomu, že případů diskriminace HIV pozitivních osob, které by byly řešeny soudní cestou, je v ČR dosud minimum, nelze vyloučit, že pokud se Váš případ donese k médiím, bude mu věnována mediální pozornost. Přitom může dojít rovněž k vyzrazení Vaší identity. Možné je i to, že informace o probíhajícím sporu bude na veřejnosti rozšiřovat žalovaný.
Pokud se rozhodnu řešit věc soudní cestou, na koho se mohu obrátit s prosbou o právní pomoc?
Doložíte-li soudu tíživost své finanční situace i nezbytnou potřebu právní pomoci, ustanoví Vám soud bezplatně právního zástupce (advokáta). Bezplatné právní poradenství advokáty nabízí i Česká advokátní komora – podrobnosti najdete ZDE.
Před soudem Vás mohou zastupovat i jiné osoby než advokáti – např. jiná osoba, která má zkušenosti se soudním řízením, jako tzv. obecný zmocněnec nebo odborová organizace. V případě sporů týkajících se diskriminace se můžete nechat zastupovat taktéž neziskovou organizací, která je k tomu oprávněna dle svých stanov.
