7. 7. 2015 Hlavním problémem je, že HIV je neskutečně různorodý virus a v těle rychle mutuje
23. Dubna 1984, tři roky od objevení záhadného onemocnění, které usmrtilo víc než 1000 lidí – převážně gayů, svolala Margaret Heckler – ministrině zdravotnictví USA, tiskovou konferenci. V průběhu akce, která se těšila velké publicitě, Heckler přinesla davu tři dobré zprávy. Vědci objevili virus, který AIDS způsobuje, k dispozici je test, který přítomnost viru v těle odhalí a vývoj vakcíny proti této nemoci se očekává do dvou let.
Už v té době vědci tušili, že Heckler je ve svých odhadech příliš optimistická. Její výroky nám dnes, nějakých třicet let poté, mohou znít naprosto naivně - vzhledem k tomu že vědci stále usilují o vývoj účinné vakcíny.
AIDS si do dneška vyžádal na 39 milionů obětí, virem HIV se každoročně nakazí víc než 2 miliony lidí. Pro nakažené, kteří mají přístup k antiretrovirotikům, není tento virus již rozsudkem smrti, jak tomu bývalo dříve. Podle expertů však k opravdovému ukončení globální epidemie potřebujeme vakcínu.
Ve čtvrtek vyšli v předních odborných časopisech tři vědecké články, popisující nové molekulární poznatky v tom, jak donutit imunitní systém napadat virus HIV. Vědci jsou těmito výsledky nadšení, protože si od nich slibují výrazný posun ve vývoji vakcíny. Veteráni na tomto poli výzkumu však vědí, že není dobré očekávat příliš mnoho v tak časné fázi bádání.
„Je to pro nás velká priorita, ale zároveň to je oblast výzkumu plná nezdarů a zklamání“ řekl BuzzFeed News Mark Harrington, řiditel vzkumného a politického think tanku Treatment Action Group.
Hlavním problémem je, že HIV je neskutečně různorodý virus a v těle rychle mutuje.
„Každý je v podstatě nakažen unikátním kmenem“ říká William Schief, profesor imunologie v Scripps Research Institute a spoluautor všech tří nových článků. „Opravdu tu je 30 milionů unikátních virů“.
U běžné vakcíny, jako je ta proti spalničkám nebo neštovicím, oslabený nebo mrtvý virus donutí naše buňky produkovat proteiny – protilátky, které mohou specifický virus napadnout. Když se náš imunitní systém jednou naučí, které protilátky tvořit proti kterému viru, jsme v podstatě chráněni na celý život.
K vyvinutí účinné vakcíny proti HIV by tělo potřebovalo produkovat takovou obranu, která by byla schopná boje s konstantně mutujícím cílem. Protilátky, které mají za normálních okolností velmi specifický cíl, by musely být schopné rozeznat a napadat širokou škálu nepřátel.
První náznak, jak by šlo tuto situaci řešit, se objevil v roce 2010. Vědci pracujícími pro vládu byly objeveny tři protilátky, daleko silnější než jakékoliv jiné, které se do té doby u lidí našly. Tyto tzv. „široce neutralizující protilátky“ (BNAB) byly nalezeny v buňkách šedesátiletého černocha – gaye, známého jako Dárce 45. Tento typ protilátek měl schopnost neutralizovat až 91% kmenů viru HIV.
Od té doby objevili výzkumníci mnoho dalších BNAB u malého množství pacientů s HIV, jejichž tělo je dokázalo – z neznámých důvodů – produkovat zcela samo po tvou až třech letech přenášení viru.
Pro tyto HIV pozitivní pacienty přichází protilátky bohužel příliš pozdě. Zjistit, jak donutit tělo dosud neinfikovaného člověka k tomu, aby je dokázalo vyprodukovat a odvrátit tak nákazu HIV, je považováno za jakýsi svatý grál současného výzkumu vakcíny, řekl BuzzFeedu Bruce Walker z Ragon Institute, který se vývojem zabývá.
Objevení těchto protilátek vedlo k renesanci ve výzkumu vakcíny proti HIV, říká Wayne Koff z International Aids Vaccine Initiative. „ Je to asi nejúžasnější období, které tato oblast zkoumání zažívá“
Nikdo však zatím nedokázal vyvolat tyto protilátky - mimo hrstku těch, kteří je jsou schopni produkovat sami.
Tři nové vědecké studie naznačují, že by mohlo být možné převrátit proces, kterým imunitní buňky produkují potřebné protilátky.
Jeden tým výzkumníků zkonstruoval velmi přesnou napodobeninu three-pronged struktury HIV, která viru umožňuje zapadnout do lidské buňky. Jelikož struktura viru je klíčovým prvkem toho, jak HIV útočí – a protože tato část obsahuje několik kousků DNA, které se neliší napříč mnoha miliony kmenů viru, může být dobrým cílem pro protilátky.
„HIV je vynalézavý virus, o tom jsme se během těch mnoha let bolestivě přesvědčili“ říká Koff „ Ale tohle je jeho Achillova pata“
Teď, když mají v rukou model struktury viru, výzkumníci doufají v nalezení způsobu, jak vyvolat protilátku nazvanou VRC01, jednu z široce neutralizujících protilátek nalezených v těle Donora 45. Ta se k viru váže a zabraňuje mu infikování lidských buněk.
„Pokud se nám tohle nepodaří, není moc pravděpodobné, že bychom vakcínu dokázali vyvinout“ říká Schief.
Ve dvou dalších studiích se ukázalo, že ačkoliv imunitní buňky v těle myši dokáží vyrobit blízkého příbuzného protilátky VRC01, dokáže se navázat pouze na malé množství kmenů HIV. Protilátka musí podstoupit mnoho dalších mutací, skrz další imunizaci v buňce, než se bude schopná konzistentně vázat na velké množství kmenů viru.
To bude vyžadovat mnohonásobné imunizace, které způsobí další mutace protilátky, dokud nebude schopná zaútočit na dostatečné množství cílů. První krok je zřejmý, ale ty další jsou stále nejasné.
„Dostáváme se k nějakým součástkám, které by nakonec mohli vakcínu tvořit,“ říká Schief. „Jen musíme přidat do téhle skládačky nějaké další dílky.“
Pokusy o změnu lidského těla na továrnu na BNAB jsou stále vzdálené od vakcíny, kterou bude možné testovat na lidech
Někteří vědci se vydávají jinou cestou než je vakcinace – pokouší se vpravit injekčně, téměř jak drogu, BNAB přímo do těla člověka. Jelikož ale lidé BNAB neprodukují sami, je tento přístup k léčbě brán jako nepraktická cesta k řešení problému tak velkého měřítka.
„Pokud se zamyslíte nad Afrikou, kde při naší práci trávíme mnoho času - je opravdu dobrým řešením píchat lidem protilátky každých osm týdnů, po celou dobu jejich života?“ ptá se Kofi.
Přesto se v rámci jiného přístupu k léčbě vpravují geny pro BNAB přímo do buněk svalu. Toto se ukázalo jako efektivní u myší na celý život a u opic na pár let, stále je třeba zjistit, jestli tento způsob může účinkovat dostatečně dlouho v případě lidského těla a jestli je proces bezpečný.
Někteří aktivisté ve věci AIDS tvrdí, že je třeba udělat z vývoje vakcíny daleko větší výzkumnou prioritu – faktem ale je, že vývoj vakcíny je extrémně obtížný vědecký problém, nikoliv finanční.
„Výzkum vývoje vakcín je naprostá priorita“, říká Anthony Fauci, ředitel National Institute of Allergy and Infectious Diseases. „Mnohem více financí jde do vývoje vakcíny než do jakékoliv jiné části výzkumu HIV“. Podle National Institutes of Health Office of AIDS Research, NIH utratilo za posledních 10 let asi 500 milionů dolarů každý rok za vývoj vakcíny proti HIV. V roce 2013 tvořilo financování USA 60% celosvětově investovaných prostředků do vývoje vakcíny proti AIDS.
„Nemůžeme ignorovat fakt, že před námi stále leží ještě dlouhá cesta,“ říká Shief. „ Ale tyto studie jsou pro nás povzbuzující impulzem.“
